Dnes jsem nevytáhla patu z bytu. Poštovní schránka jistě praská ve svařených švech, na chodbě se hromadí krabice a noviny a možná dnes ani nevyšlo slunce a já si toho nevšimla.
Mého milovaného Melounového Cukra (ano, to je ten rozkošný fialový kaktus) postihly ve velkém rozsahu červci tak se s ním asi rozloučím (měla ho na starost máma a po týdnu je polomrtev...)
Bolí mě záda a mám hodně velké stále se rozšiřující okno z jednoho skvělého večírku který jsme měli včera...ehm předvčerejšky...někdy tenhle tyden asi :-)
Už jsem se naučila hrát na Parrotienku (to je moje harmonika) podle not a sousedi se na mě tváří jakoby to opravdu šlo slyšet.
Naučila jsem se vařit americké Jello co mi přišlo od Romanky z ameriky a znovu se ve mě probudila láska k tomuto jídlu, ač mě neustále znepokojuje že jím něco co mi samovolně chodí, ne-li tančí po talíři a seskakuje ze lžíce. Bohužel poslala jen dvě krabice :-)
Dnes jsem přišla na to že jsem šťastná. Nikoli že zářím radostí, ne že se děje něco překotného, prostě JSEM a jsem ráda že to tak je...
the end
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Je velmi krásné být šťastný jen proto, že Jsi. I já jsem šťastný. Být šťastný je krásné...
Okomentovat