Tak jsem včera zase byla v čajovně. A semnou 6 holčin z prvaku (moje budouci spolužačky) /to bude trapas, proc jsem je zvala, jejda, JEJDA!/ tak nějak jsme se těšila. Ale bylo to skvěle. Pak jsem dočetla Pavilon Polozapomenutých snů. Skvělá kniha, vřele doporučuji zvláště pro milovníky východní kutury. V souvislosti s tím jsem začala přemýšlet o Jin a Jangu o kterém samozřejmě byla zmínka. Znovu opakuji že se k žádné vyřčené filozofii nenaézám, ale musím uznat že teorie Jin Jangu se mi vskutku líbí a souhlasím s ní. :-) Jacípak ste? Více Jin? Více Jang?
Já to mám jasný, jsem Jing jak šutr. Věci jako "jemnost, poddanost, křehkost" jsou mi zcela cizí. Navíc jsem odjakživa spíše ohňový živel což je symbolika Jangu (Jin je voda a země, Jang je oheň a vítr)
A fakt že se protiklady přitahují tedy Jin k Jangu) je u mě pravdivá. "Jangáče" (nabouchané svalnaté muže a jejich ochraná křídla) nějak nemusím, naopak, takový jemný poblouzněný hoch co by se na mě s důvěrou obracel... :-D :-D
2 komentáře:
Jsem křehký, jsem něžný a nejsem svalovec a mám rád čaj
chichichi
:-)
Okomentovat