pondělí 22. prosince 2008

úterý 16. prosince 2008

Teorie snů

Měla bych rozvinout sou novou teorii spánku na kterou jsem právě přišla při cigaretě po vydatném spnkovém balíčku co mi přišel místo lehkého psychického zhroucení co jsem čeklala :-)
Prostě jsem usnula. Přišla jsem ze školy, buch a spala jsem. Deficit? Spala jsem dost, ale nesnila jsem! Teď když jsem spala, měla jsem dlooooouuuuhý sen. Nebyl ani dobrý ani špatný. Byl napínavý.
Když člověk má sen, vyrovnává si psychiku. A já ve snu odjela s dvěma našima profesorama, které teď mírně nemusím, na chatu. Takový osobní výlet. Takový na jaký bych jela spíš se svým bratrem nebo ještě spíš s Lyščákem. A byl provázen samýma situacema které by mě v normálním životě dopálili a zhuntovali a vynervyli a snad bych i sprostě nadávaa. A takyze jsem v tom snu taková byla. Ale po tom co jsem odjela čímsi mezi vlakem a autobusem omylem o zastávku dál a musela jít pěšky zpátky asi hodinu ve sněhu, po tom co jsem zjistila že nemám boty v tom sněhu a další takové chvilky, všechno jakýmsi způsobem dopadlo. Kdeže dobře! Byl to děs! Ale když jsem se probudila, veštkerá depka, veškerý přetlak, veškeré myšlenky prič.
Byli akorád 3 hodiny odpoledne, já spokojená, vyspaná jak babátko, vysněná, vybitá a šla jsem si s klídkem zapálit ven kde byla zimn modrá obloha...

Potřebuju víc spát. Potřebuju víc času na to mít sny. Asi začnu chodit spát v devět, abych se ráno budila dobrovolně jako dřív když mi bylo dobře. V to mje jádro pudla! :-) Zvuk budíku mě opravdu nepomáhá tak jako trocha adenalinu v posteli ;-D

pondělí 15. prosince 2008

přetlak...

Jsem šťastná, jako blázni
co létají v modrošeru
Vře v mě oheň co mi srdce rve
Jsem smutná, jako blázni
a na celý svět seru
Vře v mě oheň co mi kůži dře
Jsem nabytá, jako blázni
jsou plní svých léků
Vře v mě oheň sopečné krve
Jsem ubitá, jako blázni
jsou prázdní jak díry u výfuků...

Hrozně moc chci žít...a umřít zároveň...

pátek 12. prosince 2008

vlakovy most...

Noc
Měsí je už skoro celý kulatý, hvězdy nejdou vidět kvůli zlatošedým mrakům. Já, vysoko nad řekou, On, sedí vedle mě. Vlakový most už spí a nikdo po něm už dnes nepojede. Je půlnoc. chce se mi brečet. Chce se mi smát. Kolem nás letí čtyři labutě a hlasitě nás zdraví. Most je studený, ocel e pevná, pod námi volný pád kdybychom chtěli. Voda se leskne, nic se nehýbe, Světla Hradiště a Staráku, obrysy starých kaštanů na hrázy, vše vypadá ako velký obraz.
Nikdy bych neřekla že na ten most vylezu dobrovolně, většinou k němu mám úplně jiné asociace...
Ale ta romantikááá :-P

Někdy...

Někdy to prostě nejde... Když člověk dlouho sedí, ač s velkou vůlí postavit se a zvlétnout, někdy to prostě nejde! Člověk se zvedne a udělá pár rychlích kroků HURÁ a JÉ a pak ho zabolí celý člověk a on se musí zastavit jinak by spadl. Tak rychle vztávat je těžká věc...
Vztávat se musí pomalu a tiše. Protáhnout se, rozsvítit všechna světla, dát si sprchu a ranní cigaretu, pak něco sníst a pak pomalým ale jistým krokem jít....
Jenže jak tohle udělat ve světě který už umí jen utíkat? Letos nám z milosti přidají jednu vteřinu. Budeme mít jednu vteřinu na to abychom se zastavily. Ale kdo to udělá? Je to čas který nikomu nebude chybět. Můžete o vteřinu déle plakat, o vteřinu déle se smát, o vteřinu déle ležet a koukat do tmy, nebo do světla, můžete vteřinu nedělat vůbec NIC!
Ale svět, svět to nespomalí...

úterý 9. prosince 2008

Proč jsem se naučila milovat kočky

čas na nějakou storku z nemocnice (sem mi radči nepřísluší psát o tom jak slavím návrat :-)) )
naučila jsem se zde (kromě vydatného kouření) milovat kočky. na prvním oddělní kde jsem byla v KM, (kdo by věděl tak 18A) je za oddělením velký sad, před ním hřiště a pár stromů katalpy a ještě před tím ja kuřárna, prostě pár lavic kolem stolů kde se kouří.
Já si na tomhle pěkném dvorečku našla schod, co nikam nevedl a sedávala pěkně na něm, s golden Virgiinií nebo cigaretou, četla nebo jen tak sledovala jak přichází podzim.
No a tam, na tom schodu, jsem si zamilovala kočky. Jednak jsem zrovna četla Tracyho Tygra, a jednak koucour kteý tomuto oddělení kraloval sem chodil. Za mnou.
Říkalo se mu House, Housík a on na to slyšel. Primář, který ho krmil pravidelně ráno ve své kanceláři, mu dal ale jméno Tygr.
Byl to větší mourovaný kocůr...
A vrněl tak že to šlo slyšet z dalky.
A skákal na bžanty.
A doufám že mu teď občas dá někdo šunku nebo pribiňáka když jsem já prič :-( :-)

Kocour

Jsem kocour, jak vidíš člověče
nechápu tě a ty zas nechápeš mě
jediné co nás dva spojuje
je miska mléka a zbytek tvé snídaně

Jsem kocour, pro mne napětím je myš
co tebe nutí pobíhat, jako když nemyslíš?
jsi bláznivý, tolikých věcí ty vlastníš
a ani hrát si s nimi neumíš!

Jsem kocour, spokojen jak král
za podrbání vrním, drápy zatínám
víc nechci a ani ty, zda-li pravdu mám?

loučím se, jsem kocour, chci být sám.

neděle 7. prosince 2008

JSEM ZPĚT

Skutečně je to tak!
Takže žít, pracovat, studovat, ilustovat, malovat, básnit, milovat.... ŽÍT ŽÍT ŽÍT ŽÍT ŽÍT!!!!!!!!

Lidi kdo mě dlouho neviděl a chce tak mi napiště a něco podniknem!

..pusu!
PS: Po čtvrtém pobytu v blázinci mám konečně papír na to že NEJSEM BLÁZEN (to jsou ti promovaní doktoři :-) ), moje neoficiální diagnóza je UMĚLEC :-P

sobota 8. listopadu 2008

Ze cvokhauzu do cvokhauzu

Tak jsem se dostala domů z krajiny dlouhých alejí oříškovníků a strmů s obrovskými listy, kde každá budova skýtá pod svým číslem oddělení plné lidí jimž se říká blázni, zase domů, do Hradiště, do čajovny, doprdele mě se ale stýskalo... ale jsem tu jen na výkend a vím že zítra mě zas čeká můj poetický schodek na verandě kuřárny kde na vás všechny vzpomínám, kde čekají sestřičky a doktoři a terapie a spoustu knih které mi krátí čas...
co se zdravotního stavu týče, jedna strana osudné mince je nablískaná a je to dobré, ale jiné věci se... se serou a nevím co mi padně.. panna nebo orel? uvidíme. Prozatím se loučím, nevím jak dlouho tam ještě budu...asi do vánoc? :-( Teď si ale výkend užívám, koupila jsme si nové daršanovské kalhoty, a pěknou čapku na zimu, zásobu Golden Virginie co není v Kroměříži k sehnání, nějaké pochutiny ze zdravé výživy a užívám si hlavně Liščáka a snad dnes dorazí aspoň jeden můj bratr na večeři (která se mi mimořádně povedla Mmmm) ... je mi smutno, pochmurno... nevím co semnou bude, a sere mě že něco takového jako je zdraví musím řešit v 18-ti...kdyby mi bylo 81 tak ani neceknu :-(
T(

pátek 24. října 2008

blabla


Lásky moje! :-)

Užívám si tu docela spokojeně. Zvykejte si, protože ještě pár týdnů budu psát jen takhle nárazově když ukradnu notebook (i když tuším že teď je to naposled protože můj drhý kamarád s notebookem bude propuštěn :-( )

Co je nového? Cítím se zdravě a vcelku spokojeněji než dřív, tedy v rámci posledních dnů. Zhubla jsem jak lunt, dnes jsem si koupila za těžké prachynový svetr a bundu abych mohla nerušeně a v poklidu pokračovat v necutném zlozvyku co u mě tady v raplinci vyklíčil v obrovskou fazoli (kouření).... takže mám žluté prsty, z Golden Virginie jsem byla nucena přejít na paramounty páč není k sehnání v celé Kroměříži, ale stále si vařím skvělé čajíčky, aspoň to málo co tu mám ssebou, čtu právě úžasné knihy, např.Tracyho tygra což se vcelku tématicky hodí :-) (doporučuju všem!!!!)

Jinak znáte to jak se baví dva blázn: První: "Kam jdeš?" Druhý: "Ale nikam." První: "Tak běž tudy, to je blíž."


no, dobře.... mějte se!

neděle 19. října 2008

Kroměříž...alias zase tu na světu

Přátelé mí drazí, tak jsem konečně utekla z nemocnice, z kliniky, z Brna, ale nepotěším vás - ne domů nýbrž do staré dobré Kroměříže.
Ale je to fain, cítím se jako v levnějším hostelu ( 60kč na den ) , strava dobrá, 2x týdně jóga zdarma a pár doktorů a sestřiček na pokec. No, kdybyste se nudili, můžu si chodit aj do města tak pokud na mě máte mobajl tak mi dajte vědět a můžete si zamnou udělat výlet do Krásné Kroměříže, kouknout se do blázince, no řekněte, estli nejste zvědaví jak to v takovém blázinci vipadá :-P
papa (jinak časově eětě netuším jak dlouho...)

čtvrtek 2. října 2008

Špitálos.....

drazí moji, pokud jste si všimly, nejsme internetově přítomná, nejsem přítomná ani doma, ani nikde ve světě, zmizela jsem.

ehm...

ne, kecám nezmizela, ale jsem ve špitále :-( tak nějak jsem jednoho dne procitla a zjistila ze jsem privázaná k posteli, v krku katetr, v nose hadica až do žaludku, v žile kapačka s vitamínkama, no prostě jsem se trochu.... ale řekněme že je mi líp.
pobývám těď v Brně ve fakultní nemocnici, na krásném dětském oddělení (kam věkově nepatřím ale mám rozotomilé oči a tak jsme doktory přemluvila :-)) )

nebojte se o mě, jsem v pohodě, já to dramatizuju :-)
ale je fakt že sem chvilku nenapisu, na net se nedostanu (ted mi jen prijel muj milovany bratricek tak zneuzivam jeho notebooku :-ú)

mejte se a napiste ňa něco hezkého :-D nemocní mají být pěkně litovaní a chlácholení :-D

pátek 26. září 2008

Náladová

Tak jo....
Buď teď všechno jakš takš (tedy skvěle) zvládnu,
Neb zeď hlavou neprorazím,
a zhynu hroznou smrtí...

Zřejmě bych měla radši nasadit nihilismus a přestat to brát tak vážně.... bylo i pár skvělých lidí se základním vzděláním....

...I lidé co na tom byli hůř dokázali dodělat střední....

...konec konců...na každého jednou dojde...na VŠECHNY

Muheheee....

pondělí 22. září 2008

Teruda podle abecedy - copyrights Yara

A -- ART vždy to bude hlavní část mého já
B
-- BLBNUTÍ potřeba praktikovat často a bez zábran
C
-- ČAJ vášeň, lék, práce, umění, rituál...
D -- DLUH nikoli ve smyslu peněžním ale duchovním, mám potřebu vracet co dostávám
E
-- ENGLISH mnozí to na mě nesnáší, miluju angličtinu :-)
F -- FARMAKA každodenní dávka chemie...
G
-- GURMANISM chutě barvy a vůně poživatelných věcí
H
-- HUDBA životní pohon
CH
- CHRÁPY CHRÁP aneb dávka lenosti
J
-- JAKUB všichni Jakubové v mém životě - hlavně jeden...
I
-- INTERNET přiznejme si to....
K -- KNIHY a jiné formy příběhů
L
-- LIBOR můj milovaný bratr
M
-- MINH aneb mé motto "ještě se nevzdáváme"
N
-- NIHILISMUS je potřeba, ale nemluví se o tom nahlas.
O
-- OBĚTÍ ano, je to něco co potřebuji
P
-- PENÍZE taky to k patří k věci
Q
-- QUITTER má nejsilnější záporná vlastnost
R
-- ROZBOR a to chronický, rozbor života, zdravotního stavu a událostí
S
-- SEX možná je to pro někoho podivné, ale proč to nenapsat.
T -- TAOISMUS jisté sympatie existují
U
-- UMPRUM místo co miluju, potřebuju a zároveň nesnáším
V
-- VLAST pofidérní to psát ale je to součást mého života
W
-- WICKED DAYS aneb hříšné chvilky kdy neplatí některá pravidla
X
-- X alias vysněný životní cíl
Y
-- Y.....napadá mě jen YARA
Z
-- ZVYK něco co dokážu zlomit jen jednou za čas

sobota 20. září 2008

Psychedelic Tearoom




















Tak naše kroky zabloudily až do Brodu, na další akci kouzelné krabičky, alias Rochovan a spol.
Buben, čaj, elektronická hudba, kouřové opojení, Kubova umělecká díla a vůbec... kdo nezná, nepochopí, kdo zná, zasměje se, a jistě se rozněžní nad vzpomínkou na podobné...akce.

středa 17. září 2008

František Novotný...

(tak jsem si koupila další knížku básní...)

Obejmi lásko srdce moje
Házím si korunou starých stomů
Panna anebo lev Modrý je stůl
Větné housličky hrají k tomu
Na duši lepí se smůla všech smůl

Tvé vlasy voní jak ticho v lese
V očích jak zlatý med slunce kane
U studny čekám na nečekané
Proč cesta s cestou teď nesejde se

Obejmi lásko to srdce moje
Možná že už nevíš které to je
Ať vím že blízko jsi že jsi tady
Mé dlaně bez tebe umřou hlady

Pod nohou bosou ať zhoupne se mech
Můj stín je naruby z tvého stínu
Až někam k závratím stoupá tvůj dech
Trochu se zblázním a trochu zhynu

Na nebi podzimním hvězda vzplane
Až vstanem my také tráva vstane
Co na tom že už se připozdilo
čím víc jsme dávali tím víc zbylo

pondělí 15. září 2008

Hruškové Tai-chi


Je mi fain!!!

1. Dnes jsem absolvovala první lekci Tai-chi :-P
2. Dějinářka mě nechce zabít
3. Měla jsem skvělý hruškový koktejl viz poznámka pod čarou
4. Koupila jsem si 5 knih z Petrákova antikvariátu
5. jedna z nich jsou dokonalé básně Blažení
6. Skvělý pohodový filozofický potai-chiový rozhovor s Lenkou
7. Příjemný pohodový rozhovor s naší čajovnickou Tetou Kamčou
8. Dvě misky Kamčiné rýžovo-pohanko-zeleninové směsi
9. Prohlašuu že nejsem kuřák, alkoholik, emo, depresivní manio schizofrenik atd
10. Nemám důvod nemyslet si že je mi fain, a proto si to budeme myslet.
______________________________________________

Hruščák: (je to jednoduché)
horký čistý hruškový nektar
*přiměřeně* skořice
*přiměřeně* zázvor
*přiměřeně* hřebíček chcete-li

mňam mňam

pátek 12. září 2008

Plenér skončil

Několik zničených papírů, několik vypatlaných barev, ještě mokré štětce, špinavý hadr a ruce zamazané od uhlu
a děsná únava, snad je to jen sluncem, říkám si, věštící začátek podzimu.
Možná trochu víc odvahy
Možná trochu víc rozumu
Možná trochu víc víry
a všechno zvládneme.

Teď máme stohy zničených papírů, tak si můžeme třeba myslet, že jsou z nás konečně umělci...

sobota 6. září 2008

Noční můry

Jsou věci které nám skazí spaní, nebo celý den. Třeba komáři. Ale pokud chci psát o tom o čem přemýšlím (obvzláště dnes) pořád, noc-znepříjemňující jsou po mě více sny, nebo noční můry.

Kdysi jsem je mívala každou noc, půlrok v kuse. Nakonec jsem spala dvě hodiny denně a vždy se vzbudila upocená... poslední měsíc, v době kdy jsem nejvíc v pohodě, skoro kažnou noc potkávám doktory, injekce, občas mi chybí nějaká končetina, pronásleduje mě nějaké hnusné zvíře, hoří, vzbudím se (ve snu) v cizím bytě, nebo zjistím že nemám pusu (nebo ji mám zarostlou) a tak.
Nic příjemného, ne.
Nějak nevím co s tím.
I když držím rekord v optimismu a takhle dlouho jsem v pohodě nebyla za celý život, (I díky tomuhle blogu, který, abychom nezapoměli, byl založen jako škola optimismu!) mám pocit že někde hluboko je pořád nějaký hajzlík co mi nechce dopřád normality.

Moje noční můy jsou nejhorší ve skutečnosti, že přináší celodenní únavu ( a ani nevíte jak je nepříjemné když se dočkáte příjezdu přítele, celý den prospat a o škole ani nemluvím..) a hlavně v tom, že už si ani ve dne nejsem jistá, jestli zrovna nespím a odněkud n mě něco nevyskočím, někam se nepropadnu nebo se neocitnu náhle někde jinde....

...jak se říká, oheň chodí vždy za horka, alias teď, kdy potřebuju nejvíc síli, koncentrace, času a vyovnanosti, mě začíná srát hlava....

...snad to bude v pohodě.
Každopádně snažím se udržet optimistickou linku a nasazuju si dnešním dnem MATÉ TE(r)APII + Kozlík na lepší spaní (nemluvě o skutečnosti, že se ze mě dík tomu všemu brzo bude kuřák)

pátek 5. září 2008

Tak nějak normálně to začíná

Škola.....nic víc se neděje.
Novinky šokové terapie a terapie 100% pracovním zatížením:
Vyrovnávačky z angličtiny splněny slovy "šak tys měla jedničku, ne? Tak já ti tam napíšu dvojku a dodělej si dějiny" Takže *odškrtnuto*
Dějiny umění mě zhrozily - takže hezky starověk, středověk, novověk, a abych se nenudila, budem souběžně brt i modenu. Všichni se zděsili: Dvě látky zaráz! Já umírám: čtyři látky zaráz!!!
Češtinu nekomentuu, Šošinka ani nepochopila kdo jsem...
Zbytek nevím
Jako perla zůstává obor, věřte mi že přejít od sádrové afrodity k figurální kresbě naší drahé modelky, je maso, zvláště s roční přestávkou bez stojanování...

PS: HLEDÁM MODELA/MODELKU který se nechá uplácet vybaným čajem z čajovny na kreslení portrétů!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (případně i nějaký keshe po domluvě)

úterý 2. září 2008

Věřit na štěstí, jen věřit na štěstí

Včera mě přejel vlak, a já to přejela. Tedy, ne doslova, ale mám takový pocit.
První den školy a hned kobereček s ředitelem; Ve třídě je 35 žáků, povoleno je 34, tzn. nemůžeš, drahá Terezko, nastoupit do školy.
Žádný druhý ročník, žádná umprumka...??? :-((
Naštěstí mě můj ředitel mě už zná (koberečků už bylo hodně) a má mě ád, tak se za mě postavil.
Zbyla přecjen ještě jedna reálná možnost (kromě změny oboru protože nevím co bych dělala na Fotce, nemám na to ani peníze) Prostě nejít do druháku, ale rovnou do ročníku třetího!!
Takže přátelé, jsem třeťák, zkracuju si mou dlouhou umprumáckou cestu o jeden rok, jen to bude MASO...
...rok jsem nebyla ve škole a najednou budu dělat dva ročníky zároveň... :-(
ale lepší než vyletět
...takže teď se na blogu dočtete jen stes před a po každé vyrovnávačce :-)

...ňuňoni, díky za podporu...

neděle 31. srpna 2008

Pivín Brno Vlak a tak...

Tak, mám zasebou poslední prázdninový výlet: Hradiště-Pivín-Brno
Navštívili jsme Kubovu babičku (pravá celá vesnická babička), Kubova bratra (s hnízdem na hlavě a ďáblem v těle po dvoudením metalovém festivalu) a bienále grafiky v Bruně... No pěkné, jen jsme na to neměli moc času. Když jsme se konečně dostali z doprovodných výstav, zavírali hlavní bienále výstavu a další den byl zase spěchák a tak nám byla půlka prací odepřena...
Všechno dopadlo dobře, snad jen na cestu zpátky, kdy nám ujel vlak doslova před nosem a další (co jel za dvě hodiny) nás sice neminul, ale za to mu po cestě zhořela lokomotiva takže další čekání a místo 15:30 jsem se doma octla až v 19:00.....
.......léto končí.......čas zpracovat nasbíranou inspiaci....

čtvrtek 28. srpna 2008

FOTKY IRSKO

Přátele, tak vyber fotek je ZDE :-)





středa 27. srpna 2008

Back from the Island...

Uiiiii!!!!
Zaticka, jsem zpet, ovce me nesezrali a dest nerozpustil ( i kdyz skoro aj jo...)
Nemam ted silu psat neco vic (ehm 4 hodiny ve vlaku, 2 hodiny v letadle a cela noc na letisti...)
Ale TADY je cestovni denik co jsme kolektivne psali a aspon ilustracni photo tej nadhery...zbytek fotek bude, ale musite vyckat...
(grrr jeste neumim psat hacky a carky...a to me nevidite jak se musim drzet abych nemluvila nahlas o kolemjdoucich kdyz mi ted jaksi rozumi :-) )

pondělí 11. srpna 2008

Odlétám na křídlech vdál :-)

Přátelé mí drazí, odlétám do krajů zelených řtyřlístků, důdů a harmonik, obrovských stád masožravých oveček, whiskey a dobrého tabáku.
Přátelé, majte se tu vesele
vrátím se za necelé dva týdny
jestli se vrátím
ale já se vrátím
ráda se vrátím
abych vám mohla napsat jak mi bylo
aby jste mi meli co závidět :-)

neděle 10. srpna 2008

...včera blbý, dneska ale fain :-)

...ale to bylo ke včrejšku, dneska je mi fain, vybyla jsem přebytečnou energii všemi na mě účinými prostředky.
Co řeším teď? Ehm...
zelené nebo žluté ponožky?
tohle nebo támhleto?
anebo že by tohle?
A chce se mi táhnout tohle?
.....jé já se těším......

a nakonec, teď *na něčem pracuju* a to se mi daří, přestože na úkor nervů :-) takže mám velký důvod se smát :-D (nebo spíš spokojeně usmívat)
A to je důležité, umět se taky pochválit, no ne?

PS: Bože to je nejdebilnější název přízpěvku co jsem kdy napsala...

JÁ mě neposlouchá...

Dnešní ICQ status:
hmmmm hmmmmmmm tak si říkám co se to ze mě sakra stalo.

Ale nic dobrý, řekněme že pár lidí bude mít náhlou amnézii a já se nebudu cítit nepřirozeně až je potkám, třeba se mi zdál moc živý sen a třeba jsem odedneška zase hodná holka...

Ale je pozdě honit Bycha (netuším jak se tahle fráze píše ale líbí se mi :-) )

Ale je fakt že mě pesimismus dnešním ránem přešel. Asi jsem včera vybila dostatečně, jen, někdy bych neměla brát svoje slova tak doslova, zvláště jsou-li psané ve verších, bez většího vstahu s realitou. Možná je moje podvědomí tak zblblé neustálou autosugescí co si autosugescuju, že bere a dělá cokoli vědomí nevědomě napíše....


pátek 8. srpna 2008

Pesimistická poezie :-)

Hledám pozitivní skutečnosti
které bych mohla vzít do dlaně
ale v papírové krabici
nezbylo nic než moje hnáty

světlo usnulo a chrápe
já zatím mnu si oči v šeru
rozmlátit sklo, nebo zahrát na bicí
zas jednou zbrousit vsteku drápy

možná pochopím až na věčnosti
že nežila jsem ani na hraně
že jsem prostě posrala co dalo se
a místo rozběhu si lehla

tvář co tváří se že chápe
na její úsměv už docela seru
poslední ránu těsně pod pásem
sama jsem si sekla

Vidíš mě ty hloupý odraze
kritizovat umíš ale popravdě
dokázal's víc, když jsi jen z kopíráku?
nebo jsem to já, ta na provázcích...

Kruhy se točí
a ničí je to vina prý
já tu hloupě stojím na touze
životní příběh ve svazcích

hloupá slova v něm pomohou odvaze
nevěřím dalšímu kroku a nápravě
A kde jsi byl ty nebeský Šmíráku
koukal ses, s popkornem po nocích

Tak jenom zavřu oči
a jinde budu až se probudím
jestli stojí za to se zas probouzet
když kruh se dál
a dál
a dál
a dál
jak Boží mlýny otáčí

úvaha...optimismus v háji

Nějak mi to psaní teď nejde...
všechno to začalo když se mi v ruce místo mé tučné výplaty oběvila blbá stovka (i když v eurech, no, steně to působí depresivně, zvlášť jeden blbý den po zdražení...)
pokračovalo to dalším nenalezením bot, tudíš do Irska jedu asi v teniskách :-(
Potom
naboural vlak do padajícího mostu a 7 lidí během pár minut nečekaně umřelo. Dalších 70 je zraněných...to dneska říkali v televizy asi 30x .... prvně jsem si říkala, no co, zase další neštěstí...
vlastně čekám mimořádné zprávy z nějakého neštěstí v Chině...
ale teď jsem s večerním chmuem začala myslet na to, co by bylo kdybych v takovém vlaku seděla já.
Ale měla bych to zahnat, jelikož za pár dní musím letět letadlem ... :-)

no...asi sem nenapíšu čím teď zabíjím veškerý čas. Na to sem chodí příliž moc lidí :-) ...stýská se mi po Virginii...

*smutný-smajlík*
*srdce*

*smajlík-s-naprosto-neuvěřitelně-debilně-nepopsatelným-výrazem*

Ovce klepou na dveře...

Pomalu přemýšlím co sebou do Irska...
no... chybí mi už jen takové drobnosti jako Batoh, Boty, obal na spacák....

:-P

středa 6. srpna 2008

Le touareg

Dlouho jsem nepsala o žadnem čajíčku. Asi jsem příliž pila Mate a Gruciu... A to jsem čajovnica.
I když mi bylo řečeno že všeci čjovníci se postupem času omezí na Puer. Ehm, ano, to je ten čaj co chutná jako "klášterní bahno" a myslím že je t výstižné. Opravdu mám při pití Pueru ten pocit, tedy, že piju bahno...
A tak, aby kontrast stál za to, a protože jsem tehdá měla hyperoptimistický den, dala jsem si Touareg....

Le touareg, sladká má vášeň
Je to zelený čínský čaj - gunpowder, marocká máta a hoooodně cukru (po turecku :-) )

Má vcelku povzbuzující účinky, kladně působí na psychiku (pokud nepočítáte kalorie), má velmi výraznou, plnou chuť a prostě člověka pohladí, zvláště člověka co pije samé Maté pampero a moc obvykle nesladí.

příprava je jednoduchá - směs touaregu, nebo prostě gunpowder s marockou mátou a 4 lžičky cukru :-) pije se buďto s šálků jako obvykle, možno ho pít i s tureckých skleniček (když už je tak pěkně poturecku sladký, i když není to Rize, no..)
Ještě k marocké mátě, je velmi velmi dobrá, je velmi velmi osvěžující a přitom není tak hořce palčivá jako naše máta.

:-P

dneska jsi ho koupím i domů, ať jsme tlustí na deset prstů :-)

úterý 5. srpna 2008

Tohle ze mě prostě vypadlo...

Co říci když dojdou slova?
Mlčet snad?

Či dokola opakovat otřepané fráze
a dětské rýmy používat
k zastření dospělé skutečnosti?

Pes – les – ves
dům – kůň – trůn
voda – vosa – bodá...
...škoda

Myslela jsem, že máš na víc odraze
ale jak víme zrcadla lžou
a tak trůníme ve svém malovaném obraze
s ostychem užívat upřímnosti
pro stopy co se nesmažou


Dneska jsem optimista, ale fakt!!!


Haaa.... moje pohadka zůstala nikterymi nepochope, nu což,
dneska jsem optimista.
Stala jsem se záhadně bohatou (dostala jsem tučnou výplatu+dýška v použitých, neoznačených bankovkách a penízky za obazy /Zdeňku tedy-O.K./ )

Navíc jsem od rána až do teď celá v růžovém... eh, ano, nesnáším růžovou :-P ale co, dneska mám hyperoptimistický den.
Taky jsem dosti tvořila co se literárna týče, no, možná to přibude v povídkách, uvidíme :-)

pondělí 4. srpna 2008

Minutová romantika

Moji drazí, splín přešel a vetřela se do mě opět aktivita, no a vznikla tak, po asi padesáti jiných pokusech, POHÁDKA !

jestli máte rádi pohádky, hleďte! : :-)
Poznámka ke komentářům - všimněte si v názvu: ; pohádka není o Koni co se zamiluje, ale o borcovi co se zamiluje a mimochodem je tam taky kůň :-) :-) :-)



A majte se!

(ps: tu hudbu ignorujte :-))) )

sobota 2. srpna 2008

blízard

Dostala jsem Inteligentní plastelínu!
No a to je asi vše pozitivní. Snad ještě lze počítat včerejšího čaroděje ze země OZ v japonské verzi a naprosto famózní Digeridoo orchestra men v čajovně.

Jinak se cítím jaksi vycucle. Filmovku jsem si užila, hodně toho napracovala v čajce a hodně si užila s přátelíčkama, ale jaksi mi už stačilo. obojího.
Zítra lfs končí, v praví čas.
Tak sedím u pc, vymýšlím novou animaci (dokud mám svůj nikonek) a odpočívám, vcelku zaslouženě...

Začíná se mi stýskat po Lišce která dorazila na sever, a nějak se mi nic moc nechce a co se mi chce, na to nemám podmínky....

čtvrtek 31. července 2008

Slunečnice dávno uhnila a PERFORMANCE

Tak jsme si kouřili dýmku v zahradě, u pohodového jazzíku (byla jsem žebrák vstupného a kapela tvrdila, že nikdo jim ještě tolik moc nevybral :-)) ) a napadlo nás, tak nějak kolektivně, že půjdem performovat do města.
A tak z nás na pár...ehm nakonec jsme tam byli asi 2 hodiny...byli živé sochy v nejrůznějších pozcích.
Někteří lidé se při pohledu na nás smálim jiní usmívali, jedni si dělali srandu, jiní si nás se zájmem fotili. A spostu lidí se k nám přidalo takže nás v jednu chvíli bylo opravdu hodně.
Parádička...
Co se slunečnicové ankety týče, dnešnímu dni je to 13 : 8 Moje byla ta druhá :-)) rozhodující verdict: Jak prohlásila Liška: "Noooo, mně se nelíbí ani jeden" :-))

Za to mě ale začalo bavit experimentování s početem a druhem tabákovch příchutí v kotly, v tom mě máma nepředčí :-))

úterý 29. července 2008

fotky!

Taaak... včera měl koncert náš oblíbený Rochovan :-)
taaak se jukněte na fotky

A majte se krásně.

Já jdu na loutkové divadlo, stejně jako včera, pak sem hodím i fotky z divadla ;-)
:-)

pondělí 28. července 2008

Filmovka pokračuje

Letos to zatím stoji za nic. Za šichtu se mě asi 20 lidí pravidelně ptá, kde že je čajovnický stan a proč není. Mně samotné se dostalo odpovědi že není kdo by ho přes noc hlídal. No nevím..
Celý víkend jsem tedy byla v čajovně - moje první šichta perfektně. Velký nával, jen jeden nepříjemný návštěvník
( ona: ale já si tu Masalu objednala před 40-ti minutama! Jak si to představujete? Kdo tady má na to čekat?(po páté) Dav čajmenů na naší straně: vidíte? jen vy jste si obědnali 8 čajů, na place sedí 10 dalších lidí, a samotná masala se dělá hodinu. Já jsem čajovník 4 roky, tak asi vím jak se dělá masala , že? Chodíte slečno do čajovny? ona: (zasekne se, zvedne nos a nafoukne tváře do prazvláštního obličejového patvaru: Dva roky! pche! (načeš zaleze zpět do své díry a Masalu ani nevypije... naštěstí ji aspoň zaplatila, i když k tomu nahodila opět ten prazvláštní obličejový patvar...)

Jen odpoledne si nikdo nedával čaje ale jen Kus-kusy a Dýmky, takže jsem uvařila 25 kuskusů na oba způsoby a připravila aspoň 20 dýmek.

Ale jooooo v čajce mě to převelice baví X-)
















PS: Verčo, tak ty sem chodíš každý den? :-P tak až si tohle přečteš tak mě prozvoň :-D

pátek 25. července 2008

Nikónek

Připravte se
na těžké zavalení fotkama,
bratříček dovezl svého miláčka
za 14 :-))

čtvrtek 24. července 2008

Zase s moji pseudoliterarni tvorby

Ležíme v trávě
ostrá stébla pod hlavou a jejich šepot ve tváři
a šmouha hlíny na kalhotech nám neznámá rána
hledíme tupě, zasněně
do modra; do neznáma.

Točí se svět
najednou kolem nás a nestíháme si toho všímat
a je nám to vlastně jedno
jsme Bohem své fantazie

A modrá s modrou bez rozdílu
se nám míchají před očima
nemáme nic mezi sebou
nemáme nic pod sebou
a nad sebou máme paletu
o jedné barvě.

A je to zatraceně nádherné

středa 23. července 2008

až se budete divit....

...že neumím kreslit tak, jak bych měla umět kreslit po třech letech grafikování na střední, podívejte se na mého profesora...
Pardone, nemohla jsem si to odpustit, tohle jsem pravě našla na spolužácích mích budoucích spolužáků....Prosím, pan vysokoškolský profesor...















PS: Pane Zemane, máme vás rádi ;-)

Moje ochočená Liška
























Ejchuchu ejchuchu...


<---- pečlivě si pohlédněte moje romanticky vzhlížející oči :-P


Sákyš...někdo mě tu asi pobláznil,
MĚ chápete? Já teda nechápu...
:-))

pondělí 21. července 2008

Dobré i špatné zpávy přicházejí...

Hmm...skvělé ráno s přítelem
echm......který v zápětí odjel stopovat do dalekých evopských krajů a nejmíň měsíc o něm neuslyším
Hmm...moje první, vcelku zdařená, šichta v čajovně
echm......stále není jisté jestli bude na filmovce stan a tedy jestli budu pracovati
Hmm...tatínek mi posílá alimenty takže mám penízky na Irsko
echm......je možné že žádné Irsko nebude.

Ale tak či tak, jsem teď velmi spokojená, příjemně unavená, omámená desítkama vůní čajů co jsem celý den přesypávala, přenášela, doplňovala a jeden i pila :-)

sobota 19. července 2008

God is surely stoned!

Je to fain :-) babinec se rozutekl, tak mám odpočinkový večer, zítra mě čeká večer zas jedna...návštěva :-) prázdniny si užívám jak se patří.
Dojde snad i na práci.
Tedy, pokud bude čajovnický stan na festivalu, budu v něm, cpát vám rakovinu do dýmky, nosit vám ji s úsměvem a hezky to po vás uklízet :-)
Tedy pokud, nic není jisté, ale vzhledem k tomu, že nebýt pana Murphyho, všechno by bylo dokonalé, mohlo by to třeba vyjít...
God is surely stoned...
A já si koupila na Jižní Karolínu (moji čapku) placku Boba Marleyho, nikoli, já nehulím, jen se mi líbil nápis: "the more man smoke herb, the more Babylon fall." :-)

Tak, nekuřte bylinky, vygumujete si mozek.
Přijeďte radši na lfs, zastavte se na dýmku a já se na vás třeba i usměju :-) řekla bych že vzhledem k frekventovanosti mích portrétů na těchto stánkách, mě docela dobře poznáte :-D :-D

pátek 18. července 2008

Krásné dny, nejen prázdninami vonící

Usměv________dýmka________čaj
___hudba___smích______letmé dotyky
sdílení________sny________tanec
_______setkání______sblížení
__zázrak_________halucinogenní rybičky
_____touha___umění_________hledání
Cáry a Máry__________tužka_____štětec
___víno________kapky deště
obětí_______filmové plátno počítačové obrazovky
________hloubání a noření
_____důvěra________extáze
_konec a začítek___________sny
_______vítání___vtipy______dětská rvačka
pohledy__________filmové přemítání
________sladké sny______loučení...

uběhlo pár krásných dní, zvolna se protínající s dalšími krásnými dny co přicházejí, jdou, probíhají, plynou, jsou.

Jen místo přítele, kamarádka;
A cosi tomu schází, a čímsi je to naplněné.

neděle 13. července 2008

Slunečnicová anketa!!!

29.července zemřel před 118 lety Vincent Van Gogh
Ano, jedna z mích dalších milovaných osob co které kdy žili na zemi.

Dneska jsme s mámou, naprosto nezávisle na této skutečnosti, začali malovat. Já malovala slunečnici ona tutéž slunečnici malovala.
A tak máte teď právě zhruba do 29.července čas, hlasovat která ze slunečnic je vám milejší :-)
potom můžete hlasovat taky, ale to už odtajním kdo který maloval, nebo-li který jsem malovala já :-))





/omlouvám se z případné potíže s anketou, blueboard trochu blbne, kdyžtak do komentářů ;-)/



sobota 12. července 2008

Sloni na Boršickém poli


To byla zase noc!
Odvolala jsem chatu, nějak jsem dala přednost navrátivším se kamarádům z dalekých krajů před setkání rodiny, která už není moje. A malovat můžu nakonec i v domovině :-)
Včera večer přišel šok v podobě Lucky, po roce a půl v německu se vrátil docela jiný člověk. Hlavně fakt, že neumí už ani slovo česky :-) sic nám rozuměla ale nebyla sto ze sebe vypravit pár českých slov... snad se brzo uzdaví :-)
Večer jsem utekla do Boršic s kamarádkou a jejím přítelem. No, být v přítomnosti tak slepě zamilovaných není můj chleba ale dopadlo to úžesně, ve chvíli kdy dorazil domů její bratr, Bůbů, a to pak bylo s kým povídat, dali jsme dvě doďárky /fuj to sem kuřák/, desítky YouTube perliček, moc hudby a k ránu šílenou procházku do pole, podívat se jak vychází slunko nad vzdáleným Hradištěm. Tak jsem se zas pěkně pobavila.
Začínám na sobě velmi citelně poznávat že se už úplně vším spodobňuji do své mámy. Nikdy jsme nechápala že má jen samé kamarády. A teď to u mě začíná rašit a dala bych přednost společnosti Jupiterově nežli Venušiny, ač jsem vždycky měla jen hromadu kamarádek.
S těma chlapama se jaksi dobře povídá :-)
...Jen jim pak vysvětlit, že mám dosti kamarádů a jen kamarádů, a kamarádům vysvětlit že jsou jen kamarádi. :-)

Na ty dvě slabé hodiny spánku co jsem ulovila se cítím skvěle. Jen vaování -
NIKDY NEKUŘTE PENDREKOVÝ TABÁK!

včera jsem s ním souhlasila prostě pro jeho pověst hnusného tabáku ze kterého je všem blbě :-) to se musí vyskoušet, že ano :-) (ne, neskoušejte to. Je příjemě silný, ale ty následky...)

:-) žijte!!! :-) žijte!!! :-) žijte!!! :-) žijte!!! :-) žijte!!! :-) žijte!!! :-) žijte!!! :-) žijte!!! :-) žijte!!! :-)

pátek 11. července 2008

Ječí Aby Zrno Zrálo... zas jedna krásná noc.

Tak, včera jsem byla svědkem pěkného jazzu v pěkné čajové zahradě, pěknýma muzikantama a pěknými přáteli kolem.. Sem asi zabrousí jen jeden z muzikantů (:-P) ale i tak - hehe, dobří jste byli hošani :-) i když by to chtělo eště trubku nebo saxofon :-)
Přesto skončili vcelku brzo (ano, jsem náročný člověk) a tak večer pokračovat ač v jiných končinách, už ne tolik jazzových, za to téže v dobré společnosti. Ta se z 30 lidí zaokrouhlila do jednoho takže...fain večer ;-)

Zjistila jsem, ne, nezjistila, zase se mi potvrdilo, že já stojím za to jen ve virtuální formě nebo při setkání, ano, krásném setkání, ale vždy s velmi neperspektivními lidmi. A to jsou spolu pak dva hrozne dlouho a namluví toho tolik co některé skutečné páry za pár let neřeknou, a pak se rozloučíme s tím, že "jo, jsi hrozně fain, škoda že teď pro sebe budem už zas jen imaginární" a pak takovéto "má to tak být" a "nikdy nebudem sklamaní" a "pamatuj si na mě".
Moje nejlepší přátelství netrvají v osobní formě asi tak dlouho, snad jsem postě opravdu moc neperspektivní (inu řekněte, přátelství s někým jako já, s někým kdo vám zachvilku chcípne, v horším případě zůstane naživu, přátelství s někým kdo je pár set kilometrů od vás a nemá věčně čas a peníze..) ale taky je to strašně rmantické. Minimálně po toho kdo má jen jednoho takového človíčka. Když mám takový vstah ke každému, s kterým bych chtěla mít jakýkoli jiný vstah, sice to na dojemné romantice nestrácí, ale přidává ná mírné depresi smiřování se s vlastní podivou existencí :-)

ale asi to tak má být.

člověku ten druhý pak zůstane v srdci mnohem hlouběji, mnohem čistěji, neskažen realitou

A navěky

PS: taky jsem si dlouho tolik nehrála na dětském hřišti, s takovou vervou, a ještě k tomu ve 2 ráno :-)) stojí to za to :-)

PPS: Ha a teď jsem zlomila srdce všech do mě zamilovaných blogerů :-P ale já vám to říkala, já nejsm člověk já jsem.... já jsem.... Minh? ... jsem ve skutečnosti pouze výplod vaší fantazie..

:-P a teď vám odfrčím na pár dnů na chatu, hezky malovat, tak si moc nestýskejte ;-)

čtvrtek 10. července 2008

Dnes bylo nádherně žluté ráno!

Musíš si přivstat
chceš-li uvidět
jak ticho utíká
před vražebným ptačím útokem.

Zašklebíš se dešti, pyšný
jako most
nad vyschlým potokem.
(Petr Španger)

Tak vám přeji pěkný žlutý den :-)
(je před bouří)

(povšimněte si že jsem právě oběvila způsob, jak sem narvat víc barev než těch hnusných 16 v nabídce bloggeru :-) jsme ale šikulka!)

OOOOOOOOOO

středa 9. července 2008

Anorexie, aneb jsem ted opravdu stastna.

Dneska jsem cely den trajdala po městě. V jedné zahrádce nejdrazší kavárny v Uh jsem zahlédla slečnu, anorekticku. Mela tak 28 kilo, víc ne. Znám jich hodně, hodně jsem jich poznala v nemocnicích (viz foto - jedna moc skvela holcina co semnou lezela v Brne...ani nevim, jestli jeste žije...) Dneska me ale zaplavil takovy zvlastni pocit. Videla jsem jak jeji teňučke paže visy z krátkych rukavu ktere by me byly vice ne tesne a na ni vipadali jako ticko xxl. Koukala jsem na jeji tvar, unavenou a presto s nasazenym usmevem, tak hozne umelym. Na cele mela napsane svoje myslenky "v tom koktejlu je cukr...proboha...mela bych se vic hybat kdyz tu jen tak sedim a piju to...boli me vsechno, chci umrit, je mi zima i na tom slunci, chci umrit, boli me srdce, boli me duse, boli me svedomi, chci umrit...."
A cítila jsem se hrozně fain, když jsem si sedla do trávy, vytahla skicák a barvy, dala si nove sandály co jsem si konecne koupila, malovala, usmívala se, docela upřímě, na lidi co přišli blíž aby se podívali co maluju.
Vzpomínam nějak na doby, jako každý den, jako každou hodinu, kdy jsem ležela v nemocnicích, klinikách, lečebnách...jak mi bylo a proč vlastně.A ted jsem doma.
a jsem hrozne moc
_____________Šťastná


Pointa je v tom, že jsem si při pohledu na tu slečnu, co stratila pohled na realitu hledáním "lepší reality" uvědomila, že MOJE realita (i když je jiná než některých lidí) mi teď vyhovuje. Nejde ani tak o váhu ale o postoj k životu jako takový. Kdysi jsem taky hubla, no jo, asi každá děvčica, já zhubla po svých nemocničních pobytech snad 20 kilo. A teď mi je nějak jedno, jestli mam kolem pasu pneumatiku, křivé nohy, nos jak okurku a odstate uši. Kdosi mi totiž řekl, že mám pěkný úsměv. Nejde o to kdo, nejde ani o to že je prý pěkný, jde o to že JE a nebyl, že JE, přestože nic není dokonalé. Jde o to že mám zas jednou pocit, že mám život ve svých rukou a nestraší mě démoni. Jde o to, že teď nepotřebuju být smutná. Být jiná. Být lepší... a mám blogové obdivovatele kteří se tu málem hádají :-))

pondělí 7. července 2008

Horor show of my life

Jsou prázdniny, na internetu je klid, venku je nesnesitelné vedro, já vyrábím šílené videa... dneska jsem dotvořila takový malý psychedelní horor, "video 1, Anxiety attack". Bude to YX videí na téma "sychiatie" takové přiblížení tohohle prazvláštního světa. Třeba :-)
První je doufám ten nejpsychedelnější a horší to snad už nebude. Pokud neudělám video o sebepoškozování nebo sebevraždě, ale zatím mám v plánu ještě jiná témata, trochu lehčí :-)
tak, jestli máte 3 minuty, hlasité repáky a máte rádi horororové experimentální umělecké snímky, prosím :-)

miláčci, odkaz je ZDE

a já jdu ven :-)

neděle 6. července 2008

Pro ptakomilce

:-) :-) :-) můj první pokus o "animaci"

Maliny! :oP


život je malinový sad
dává ti vcelku chutné plody
nesmíš je nechat hnít a usychat
to by bylo škody!

život je malinový sad
dá každému, kdo dojde
občas tě trny poškábe
a jednoho dne pojde.

pátek 4. července 2008

Petr Španger - Bude to tak lepší

Bude to tak lepší,
říká otec, když mluví
o své smrti.
Smutek se láme
o hrany stromů
na jeho zmrzlé zahradě
A drobné dětské slzy cinkají
o ojíněná stébla trávy.
Průsvitná víla,
která zvedne závoj,
aby otevřela cestu
pro hřejivý žlutý motorák
za zákrutou trati -,
jako by jí Vánoce
ozářily tvář,
která je němá.
Na slepé cestě
stojí farář
a ukazue do daleka,
ukazue rukou do nebe.