úterý 20. května 2008

All you need is LOVE

Romeo a Julie, Jin a Jang, Tristan a Isolda, Mars a Venuše, Radúz a Mahulena, Liang a Džu, Richard a Leslie, Lady a Tramp, Ferda a Beruska.... všichni jsou sparovani, všichni jsou dva a jeden, všichni mají svoji drahou polovicku, všichni mají ke komu se občas přitulit.
Taky jste někdo tak sám když to vidíte?
Zamilovanost je podle jedné teorie mírná psychóza tak rozšířena že je milně považována za normální. Myslím že je to pravda, splňuje všechny příznaky - závislost, bludy, živé sny, odtrženost od reality, depersonalizace, poruchy spánku, občas i halucinace. Ovšem to znamena že pro mě je fyzicky nemožné zamilovat se - prostě mám v hlavě moc chemie co mi brání.
Myslím že můj hlavní problém je ale v tom že mě bůh stvořil jako nějaký pokus. Jak dlouho vydrží člověk být optimistou i když se utápí samotou a touhou? Jak dlouho se člověk snaží zlepšit se dokud nepochopí že nemá na víc než jednonoční vztah?
No nic, asi to potřebuje chudák Božka vědět tak to zjistíme...snažím se dál... jako kůl v plotě, obklopena stovkou kamarádek, a bohužel to nejsou ani lesby (a ty co jsou mají přítelkyně) :-)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Naprosto s tebou souhlasím.. Cejtím se stejně

Anonymní řekl(a)...

Jsi dobrá, tohle bych zformulovat asi nedokázala, ale přesně tohle mě napadá, když vidím toho blbečka, do kterého jsem se zamilovala, ale nejsem jeho typ... snad to přejde. No.

teruda řekl(a)...

Yary ja nemam ani to "štěstí" se zamilovat.. nebo si to připustit. Prostě nějak nejsem v tom doublovanem světě vítána... já jsme pořád single :-) :-)

Anonymní řekl(a)...

Já jsem taky pořád single. Zamilovat se umím, ale ne do těch, co jsou schopni se zamilovat do mě. A vzhledem k tomu, že jsem děsně náročná (dost blbá vlastnost, ale nemůžu si pomoct), mi nestačí první kluk, který mi dělá nabídky. Ani druhý a třetí. Sakra.

bum-bác řekl(a)...

A to já se zamiluju. To jáá zas jako jo :) s tim problém nemám. No nebo vlastně právě jo...já bych si někdy tak přála nebýt zamilovaná. Ono je to větší pohoda. (ale míň zážitků)

ále což, důležitý je umět být spokojená tak nebo onak, no ne?