čtvrtek 24. dubna 2008

Polidšťování nelidského

Pročpak lidé pojmenovávají své auta, kola, květiny, klobouky, plyšáky, stromy, gumové kachničky, domy, zvířata, zvěř, dobytek, konvičky, hmyz, boty, hrníčky, pokrmy, sbírané předměty od známek po porcelán...proč všechny tyhle a mnoho dalších naprosto nelidských věcí mají výsadu pyšnt se lidským jménem?
Zřejmě si tím něco nahrazujeme, zřejmě si dodáváme pocit společnosti přátel a možná si tak vytváříme silnější citové pouto. Hlavně hippies pojmenovávali úplně všchno...
Představím vám moje miláčky, moje pojmenované nelidské tvory i netvory...

Moji nejmilovanější jsou Křemýlek a Vochomůrka
dva roztomilí kaktusáci. Jména jsou to vskutku neoriginální, uznávám... nicméně mám je opravdu ráda. Jsou jim teprve dva měsíce. Další pojmenovanci z rostliné říše jsou Hanička, což je růžový hyacint, ale nevím jak skončí, nechávám ho svému osudu, když se zadaří, pokvete přezrok zas... ještě mi nějakou nehodou v bytě uvízla Amálka (od slova Amík v ženském rodě) od mé americké přítelkyně, s její americkou láskou. Ale ta už taky chcípe (proto mám kaktusy)
Nejsou to ale pouze rostliny co mají jméno mnou dané. Byl tu ještě Joe Black alias Pepa černý, černý králík který se dostal i do novin letní filmové školy v Uherském Hradišti a provázel mne půl roku až do mého skonání kdy byl odstraněn z mého bytu, zatím co jsem hnila ve špitále...

Co je vhoné ověnčit jménem jsou konvičky, jakošto milovník čajových dýchánku osamotě i s přáteli. Zatím mám jen jeden jménahodný kousek, malá čínská konvička, opravdu malá, která zřejmě dostane jméno Jasmínek což je sice zvláštní jméno ale nic lepšího mě nenapadá. Jasmínový čaj je přesně čaj který se hodí do téhle konvičky a já se těším až ji konečně vyndám s krabice a uvařím do ní čaj s někým naprosto lidským a vypijeme ho spolu.

Tedy, proč pojmenováváme věci a zvířenu? Co nás k tomu vede?
Snad jen rádi sníme :-) (tedy aspoň já) :-)

Dodatek:
Přibyli mi dva kaktusíci. Seznamte se, tenhle růžovokvětý kluk se jmenuje Melounový Cukr a bodlináč nese jméno Filip, jako vspomínka na den, kdy jsem Filipa vlastně vůbec neviděla.
:-) ano, mám ráda kaktusy :-)





Žádné komentáře: