úterý 2. září 2008

Věřit na štěstí, jen věřit na štěstí

Včera mě přejel vlak, a já to přejela. Tedy, ne doslova, ale mám takový pocit.
První den školy a hned kobereček s ředitelem; Ve třídě je 35 žáků, povoleno je 34, tzn. nemůžeš, drahá Terezko, nastoupit do školy.
Žádný druhý ročník, žádná umprumka...??? :-((
Naštěstí mě můj ředitel mě už zná (koberečků už bylo hodně) a má mě ád, tak se za mě postavil.
Zbyla přecjen ještě jedna reálná možnost (kromě změny oboru protože nevím co bych dělala na Fotce, nemám na to ani peníze) Prostě nejít do druháku, ale rovnou do ročníku třetího!!
Takže přátelé, jsem třeťák, zkracuju si mou dlouhou umprumáckou cestu o jeden rok, jen to bude MASO...
...rok jsem nebyla ve škole a najednou budu dělat dva ročníky zároveň... :-(
ale lepší než vyletět
...takže teď se na blogu dočtete jen stes před a po každé vyrovnávačce :-)

...ňuňoni, díky za podporu...

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Od nás třeťáku (tvých spolužáků) se ti dostane podpory vždy:) Teda alespoň na mě se můžeš spolehnout...Vždyť vííš :) A jinak jsme všecíí rádi že si s nama a ne u druhaku...musime to nejak oslavit:) Pac a pusu Verčíí...

Anonymní řekl(a)...

Ty koxo Terezko,
ty musíš být velmi inteligenčně nadaná, když si jen tak přeskočíš jeden ročník. Já bych si naopak potřeboval zopakovat celou základní školu:-) Můj inteligenční koeficient není asi moc velký. A navíc mám mizernou paměť a zatímco ve škole někomu stačilo učební látku si jen přečíst, já jsem musel potit krev. Ale snad na mě nezanevřeš kvůli mému nízkému inteligenčnímu koeficientu:-)

Anonymní řekl(a)...

To je hrozný,já bych to těžko zvládala..Obdivuju Tě!