Několik zničených papírů, několik vypatlaných barev, ještě mokré štětce, špinavý hadr a ruce zamazané od uhlua děsná únava, snad je to jen sluncem, říkám si, věštící začátek podzimu.
Možná trochu víc odvahy
Možná trochu víc rozumu
Možná trochu víc víry
a všechno zvládneme.
Teď máme stohy zničených papírů, tak si můžeme třeba myslet, že jsou z nás konečně umělci...
Žádné komentáře:
Okomentovat