středa 17. září 2008

František Novotný...

(tak jsem si koupila další knížku básní...)

Obejmi lásko srdce moje
Házím si korunou starých stomů
Panna anebo lev Modrý je stůl
Větné housličky hrají k tomu
Na duši lepí se smůla všech smůl

Tvé vlasy voní jak ticho v lese
V očích jak zlatý med slunce kane
U studny čekám na nečekané
Proč cesta s cestou teď nesejde se

Obejmi lásko to srdce moje
Možná že už nevíš které to je
Ať vím že blízko jsi že jsi tady
Mé dlaně bez tebe umřou hlady

Pod nohou bosou ať zhoupne se mech
Můj stín je naruby z tvého stínu
Až někam k závratím stoupá tvůj dech
Trochu se zblázním a trochu zhynu

Na nebi podzimním hvězda vzplane
Až vstanem my také tráva vstane
Co na tom že už se připozdilo
čím víc jsme dávali tím víc zbylo

Žádné komentáře: