Měla bych rozvinout sou novou teorii spánku na kterou jsem právě přišla při cigaretě po vydatném spnkovém balíčku co mi přišel místo lehkého psychického zhroucení co jsem čeklala :-)Prostě jsem usnula. Přišla jsem ze školy, buch a spala jsem. Deficit? Spala jsem dost, ale nesnila jsem! Teď když jsem spala, měla jsem dlooooouuuuhý sen. Nebyl ani dobrý ani špatný. Byl napínavý.
Když člověk má sen, vyrovnává si psychiku. A já ve snu odjela s dvěma našima profesorama, které teď mírně nemusím, na chatu. Takový osobní výlet. Takový na jaký bych jela spíš se svým bratrem nebo ještě spíš s Lyščákem. A byl provázen samýma situacema které by mě v normálním životě dopálili a zhuntovali a vynervyli a snad bych i sprostě nadávaa. A takyze jsem v tom snu taková byla. Ale po tom co jsem odjela čímsi mezi vlakem a autobusem omylem o zastávku dál a musela jít pěšky zpátky asi hodinu ve sněhu, po tom co jsem zjistila že nemám boty v tom sněhu a další takové chvilky, všechno jakýmsi způsobem dopadlo. Kdeže dobře! Byl to děs! Ale když jsem se probudila, veštkerá depka, veškerý přetlak, veškeré myšlenky prič.
Byli akorád 3 hodiny odpoledne, já spokojená, vyspaná jak babátko, vysněná, vybitá a šla jsem si s klídkem zapálit ven kde byla zimn modrá obloha...
Potřebuju víc spát. Potřebuju víc času na to mít sny. Asi začnu chodit spát v devět, abych se ráno budila dobrovolně jako dřív když mi bylo dobře. V to mje jádro pudla! :-) Zvuk budíku mě opravdu nepomáhá tak jako trocha adenalinu v posteli ;-D
3 komentáře:
Snad snis ten nejkrasnejsi sen a jsi ve svete, kde uz vzdycky bude jen krasne a kde spatne chvile budou zapomenuty a nic skaredeho nikde neceka. Zaslouzis si to.
Milá Terezko, stále na Tebe vzpomínám, měla jsem Tě strašně ráda i za tu krátkou dobu co jsem Tě znala, nikdy na tak skvělou a sympatickou holku nezapomenu a určitě ani Tvoje sestřička Adélka, a přítel Kubík, v mém srdci žiješ na věky,doufám, že se máš dobře, Mám Tě i nadále moc ráda a často na Tebe vzpomínám
Terko nejdražší....Tvoje obrázky a Tvoje básničky pořád tak hřejí u srdíčka a kéž bych Tě někde potkal, objal, políbil Tě, vzal za ruku a vzal Tě na krásnou procházku..Třeba do Českého ráje..Nádherně tu teď kvetou louky a ty jako malířka bys to všechno milovala.... Letos by Ti bylo 28 let a třeba bys měla i malou princeznu nebo prince..... Ani nevíš, jak tu chybíš... Posílám políbení a pohlazení do nebe, snad to tam nahoře ucítíš...
Petr
Okomentovat