Noc
Měsí je už skoro celý kulatý, hvězdy nejdou vidět kvůli zlatošedým mrakům. Já, vysoko nad řekou, On, sedí vedle mě. Vlakový most už spí a nikdo po něm už dnes nepojede. Je půlnoc. chce se mi brečet. Chce se mi smát. Kolem nás letí čtyři labutě a hlasitě nás zdraví. Most je studený, ocel e pevná, pod námi volný pád kdybychom chtěli. Voda se leskne, nic se nehýbe, Světla Hradiště a Staráku, obrysy starých kaštanů na hrázy, vše vypadá ako velký obraz.
Nikdy bych neřekla že na ten most vylezu dobrovolně, většinou k němu mám úplně jiné asociace...
Ale ta romantikááá :-P
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat